Jsem odsouzen k samotě.Jsem samotářský vlk a upír. Jsem paranoidní. Bojím se strachu.Můj nevlastní otec mě honil přes tisíc let jen aby mě zabil.Hlavně mě ale i mé sourozence.Morálního Elijaha,děvkaře Kola,barbie Rebeku a věčně nabručeného Finna.
Z mé paranoie jsem vrazil dýky do srdcí svých sourozenců abych je ochránil.Zavřel je do rakví a čekal dokud nebude bezpečno a já je znovu neoživím i když jsem věděl že mě budou nenávidět.
Jsem sobecký a dětinský.
I po zabití svého nevlastního otce jsem se nedokázal adaptovat.Nevěřil jsem že mě má vlastní rodina vážně ráda.Myslel jsem že to bylo jen z povinosti. Kvůli slibu který jsme si dali při spálení stromu ze kterého jsme vzešli.
,,Always and forever.‘‘
Mé myšlení bylo zakládáno na tom že když mě nemiloval ani můj otec nemůže mě milovat nikdo jiný a já nemiloval nikoho kromě své rodiny.
A když se objevila dívka,která ve mně dokázala vzbudit city jako jsou láska,pochopení nebo soucit ,jsem se poprvé v životě zamiloval.
Vzal jsem jí život.
Mladou upírku,Caroline Forbesovou jsem bez ostychu zabil.Nevěřil jsem že mě miluje.Vyrval jsem jí srdce z těla.
Tělo nechal sežrat zvířaty a srdce jsem zamknul do trezoru a hodil z paluby lodě do vody.
Srdce mé milované zmizelo v hlubinách Mariánského příkopu.
Toho dne jsem přišel o rozum.Nevěřil jsem nikomu a všechny kdo mi přišli do cesty jsem zabil.
A vrcholem toho byla moje zkáza.
Stál jsem na nejvyšší hoře světa.
Necítil jsem chlad ani únavu.
Zařval jsem do světa:
,,Snažil jsem se ale ani to vám nebylo dobré.‘‘
Když odezněla poslední ozvěna,vytrhl jsem si srdce z těla.
Konec nejmocnějšího upíra na světě a jeho pokrevní linie hybridů a upírů.
V smrti našel vysvobození.